Životní křižovatka aneb zasvěcení skrze bolest
Nietzsche: „Nikdy se člověk nepovznáší výš, než když neví, kam ho jeho osud ještě zavede.“
A jak dále říká C.G. Jung: „Bez nutnosti se nic nemění, nejméně pak lidská osobnost. Ta je strašně konzervativní, pokud nechceme říci přímo inertní (nečinná). Vyplašit ji dokáže jen nejnaléhavější nutnost. A tak ani vývoj osobnosti není poslušen žádného přání, žádného rozkazu, žádného rozumu, ale poslouchá jen nutnost. Potřebuje motivující tlak vnitřního nebo vnějšího osudu.“
A protože jsme se zrodili právě pro to, abychom rostli a stoupali vzhůru, je pochopitelné, že nás během života potkávají fáze, které nás vystavují působení extrémních tlaků jak uvnitř naší duše, tak zvenčí.
Naše duše si cestou skrze životy pamatuje, že jejím jediným cílem, je pracovat na sobě samé. Proto si před každým zrozením určí svůj učební plán, který se nám jako v těle zrozeným bytostem přestane zamlouvat, protože okamžikem, kdy se obyčejný smrtelník zrodí do svého těla, začne toužit po pohodlí. Má-li však člověk touhu svým životem někam směřovat a zajímá se o hlubší souvislosti svého bytí, může nahlédnout do hlubin své duše, a seznámit se se svým učebním plánem a začít na něm vědomě pracovat a nikoli se jen nechat smýkat bolestivě osudem.
Náš učební plán je rozdělen na fáze, které vrcholí "speciálním trénikem" duše se speciálními zatěžkávacími zkouškami.
Tato zasvěcovací období jsou projevem Boží moudrosti, ačkoli v době jejich průběhu nám to tak vůbec nepřipadá. Ba naopak, "trénink" je tak těžký, že mnohdy padáme na kolena a umdléváme a máme pocit, že už nemůžeme dál. Máme pocit, že nic nemá smysl, že jsme byli okradeni o všechno, co pro nás znamenalo lásku a bezpečí. Máme pocit, že jsme sami v celém vesmíru. V takových chvílích je jen málokdo schopen připustit, že to, co se v jeho životě odehrává, je projevem Boží lásky a nejvyšší moudrosti a děje se tak k jeho nejvyššímu dobru.
Právě tato konzultace vám vysvětlí, co se s vámi děje a proč, zprostředkuje vám smysl takového zasvěcení, jeho možné podoby, ukáže vám, jak mu napomoci a jít s ním takříkajíc s, ukáže vám, že naprosto nejste v těchto těžkých obdobích sami, že je vám naopak z duchovních světů věnována obrovská a láskyplná péče, podobně jako pacientovi na jednotce intenzivní péče.
Víte-li o tom, že procházíte extrémně náročným výcvikem, můžete se do něj vědomě zapojit. Tím, že začnete spolupracovat, podaří se vám zmírnit jeho dramatické projevy. O to totiž duchovním bytostem, které vás při daném zasvěcovacím procesu vedou, jde, abyste se vědomě na osvojování jejich lekcí podíleli. Jejich "výcvik" má totiž jediný cíl, zprostředkovat vaší duši informace, pro které už dozrála, a které jsou už nezbytné pro její další vývoj. Spolupracujete-li s nimi, stačí jim používat méně názorných, tedy méně dramatických prostředků pro to, aby vám zprostředkovali nutnou učební látku.
Tato konzultace Vám najednou ukáže všechno to dramatické dění z jiné perspektivy. Pocit, že nic nemá smysl se promění ve vědomí, že naopak všechno je dokonale řízeno, a že jste v dokonalé Boží ochraně.
A konečně Vám tato konzultace ukáže světlo na konci tunelu, protože se také dozvíte, kdy tento bolestný proces zasvěcení skončí.
Nalezněte prostřednictvím této konzultace znovu smysl života i víru, že jste chráněni a milováni bytostmi z duchovního světa, ke kterému jako lidské bytosti náležíme.
Objednejte se...